48hfp-04

Kde je Houba? Hektické natáčení pro 48 Hour Film Project je za námi

Máme za sebou nejhektičtější natáčení, které jsme kdy zažili. Za pouhé dva dny jsme pro celosvětový festival 48 Hour Film Project vytvořili nový krátký film s názvem Kde je Houba? Příběh, zasazený do prostředí autoškoly, bude mít premiéru v sobotu 13. září na plátně pražského kina Aero. V hlavních rolích se objeví Václav Jindřich, Tomáš Fiala a Michal Šimek.

Jestliže při minulých „osmačtyřicítkách“ jsme vše stíhali poměrně v klidu, letošní produkce vydala za oba předchozí ročníky dohromady. Na scénáři jsme „kutali“ ještě po páteční půlnoci, v sobotu jsme točili v „červencovém vedru“ v rozpáleném autě v pražských ulicích a řadu záběrů jsme dotáčeli ještě v nedělním dopoledni. Film jsme ale nakonec odevzdali jako dvanáctí z 80 přihlášených týmů – přesně 26 minut před uzávěrkou.

Ale zpět na začátek, tedy do pátečního podvečera 5. září, kdy jsme si v Paláci Akropolis vylosovali žánr a dozvěděli se povinné prvky filmu. V něm se musela objevit postava světoběžníka Bartoloměje Novosada, replika „To by vymyslel jen génius.“ A ruka Katky Etrychové nám přisoudila žánr Time Travel. Následoval přesun našeho osmičlenného týmu domů a během tradiční týmové večeře se začal rodit scénář. Jestliže loni a předloni jsme byli hotovi do půl dvanácté, tentokrát jsme příběh ladili ještě před jednou hodinou po půlnoci.

Pozor na břinkot skla

Za dalších šest a půl hodiny vše vypuklo. Podle receptu prověřeného předchozími ročníky jsme během soboty chtěli natočit všechny záběry, v noci stříhat a přes neděli film dopilovat. Jenže ve storyboardu, který Štěpán Etrych načtrtnul během noci na sobotu, se objevilo na osmdesát záběrů – včetně leteckých z dronu. A navíc: film byl tentokrát dialogový, zatímco v předchozích letech stál na vnitřním hlasu hlavní postavy. A při jeho načítání se nesetkáte s tím, že zrovna při nejlepší replice začne někdo do nedalekého kontejneru na sklo vyhazovat prázdné lahve…

Točili jsme celou sobotu až do chvíle, než se začalo šeřit. Přeškrtaných položek ve skriptu přibývalo pomalu, starým favoritem, který byl nejdůležitější rekvizitou filmu, jsme brázdili ulice Prahy 4 a hledali místa, kde by se dialogy daly točit, aniž by nás rušil břinkot lahví, řev dětí nebo zvědaví kolemjdoucí.

Slunce pálilo jako na dovolené ve Středomoří, v jednu chvíli se přihnala prudká přeháňka, která nejdřív vypadala jen jako pár kapek. Kameru připravenou na záběr narychlo zakryli igelitem, poryv větru ji ale srazil na zem. Jako zázrakem se nerozbila, pouze napraskl neutrální filtr a odlomil se odkuk u hledáčku. Dalo se tedy točit dál.

Nedalo se svítit

Když slunce kleslo k obzoru, pominulo sice vedro, ale kvůli slábnoucímu světlu už pro změnu nebylo možné dál natáčet. Nedalo se svítit (obrazně i doslova), takže jsme museli přeorganizovat neděli: neúprosný pohled do skriptu nám prozradil, že stále chybí poměrně dost záběrů – zhruba patnáct procent. Bylo tedy jasné: točit se musí i v neděli.

Okolo půl desáté začal Štěpán probírat natočený materiál. Byla toho spousta, vybrané záběry bylo potřeba synchronizovat s nahraným zvukem. Trvalo to dlouho a ráno okolo sedmé existoval teprve hrubý střih s několika dírami pro dotočené záběry. Zatímco při natáčení Rande k nepřežití (2012) a Vizionáře (2013) byl nad ránem film kompletně sestříhán, tady byla před námi ještě velká porce práce. Polotovar – nebo spíše teprve čtvrttovar – jsme po týmové poradě v 8:00 v několika místech „přeorali“ a pak opět hurá ven.

V půl jedenácté přistály do střižny poslední záběry, a zatímco Štěpán Etrych se pustil do dostříhání filmu, ostatní vyrazili pod taktovkou Vaška Jindřicha točit ruchy.

Dílko začalo konečně dostávat finální podobu, ale čas neúprosně letěl. Když jsme schválili konečný střih, bylo potřeba film obalit zvukem – tedy vybrat hudbu a doplnit ruchy – a dočistit střih. Pak nabarvit obraz a udělat řadu dalších drobností, nakonec doplnit úvodní a závěrečné titulky. Před půl šestou jsme začali renderovat, pak vypalovat film na DVD. Z počítačové mechaniky disk vyjel v 18:45, druhá kopie šla z časových důvodů na USB klíčenku a v 18:51 už auto Michala Šimka vyrazilo směr k Paláci Akropolis.

Film jsme odevzdali v 19:04 – tedy 26 minut před uzávěrkou jako dvanáctí v pořadí. Promítat se bude spolu s ostatními filmy v sobotu 13. září v kině Aero, tak vás rádi uvidíme. Čas pořadatelé ještě upřesní, sledujte náš Facebook a web.

Tým, který se podílel na vzniku filmu Kde je Houba?

Štěpán Etrych, Katka Etrychová, Václav Jindřich, Tomáš Fiala, Michal Šimek, Jan Petrák, Zuzana Krajíčková, Milan Špalek

48hfp-04

Příprava záběru z GoPro kamery

48hfp-03

Příprava na záběr

48hfp-02

Před první klapkou

48hfp-01

Dostalo se i na akční záběry

Napište komentář

*

English