Ten bouřlivý potlesk nám zní v uších ještě teď. Až do doby, než z plátna zmizely závěrečné titulky, tleskali jste nám a aplaudovali. Fantastický pocit – takovou reakci a krásné přijetí jsme na slavnostním večeru bratislavského 48 Hour Film Projectu opravdu nečekali. Náš nový snímek Konec vodníků v Československu diváci v sále zvolili nejlepším filmem a od odborné poroty jsme získali cenu za nejlepší režii. Domů do Prahy jsme si v noci odvezli dvě krásné “zlaté” ceny. Bratislava, ďakujeme ti!
Po třech účastech na pražské “osmačtyřicítce” jsme se letos rozhodli zkusit, jak bude stejná soutěž vypadat v Bratislavě. Ostatně, tým Aquarius Pictures v sobě mísí geny obou zemí, tak je nám to blízké. Rozhodně nelitujeme, celé natáčení jsme si opět užili a stejně tak i slavnostní večer, na který jsme dorazili do “mesta nad Dunajom”.
Přestože jsme se snažili vymyslet příběh, který by naše národy propojil, nebyli jsme si jisti, jak slovenské publikum snímek party z Prahy přijme. O to víc nás pak spontánní reakce diváků v bratislavském kině Filmové a televizní fakulty překvapila. O bezprostřední reakci během promítání už řeč byla, před slavnostním vyhlášením vítězů pak za námi úplně cizí lidé chodili a říkali, jak se jim náš “vodník” líbil. Nebudu lhát, že se to dobře poslouchalo.
Navzdory chvále jsme ale tak nějak nečekali, že bychom mohli vyhrát diváckou cenu – což je mimochodem cena pro nás vždy nejcennější. Přece jen je od těch, kterým je naše práce určená. Nicméně v Bratislavě měly všechny “domácí týmy” v sále mnohem víc “svých” lidí, od nás jsme tu byli jen tři. O to větší šok nás čekal hned v úvodu slavnostního vyhlašování vítězů. Když sálem zaznělo, že cenu diváků získává Konec vodníků v Československu od Aquarius Pictures, v první chvíli jsme tomu nevěřili.
Na pódium jsme si došli během večera ještě jednou. Ukázalo se, že jsme zabodovali nejen u diváků, ale i u poroty – v ní seděl například herec Marián Labuda mladší nebo umělecký šéf mezinárodního filmového festivalu v Piešťanech Vladimír Štric. Porotu tvořili odborníci od filmu, tedy nikoliv různí manažeři ze sponzorských firem. A od těchto lidí z filmové branže jsme dostali cenu za nejlepší režii. Pomineme-li kategorii absolutního vítěze, který bude Slovensko reprezentovat na světovém finále, je to ze všech cen udělovaných porotou absolutní vrchol.
Organizace na jedničku
Z Bratislavy jsme tedy odjížděli v euforii, ale nebylo to jen kvůli získaným oceněním. Celý festival měl výbornou atmosféru, přišlo skvělé publikum a hlavně – celé to bylo zorganizované na vysoce profesionální úrovni. To je zase především zásluha producentů Romana Hataly a Zuzany Novákové. Přestože to pro ně byla premiéra, zvládli ji bravurně. Jejich pražští kolegové Paul a Petra Ratnerovi, kteří mají za sebou již čtyři edice, by se od nich měli rozhodně co učit.
Po každém filmu byli na pódium pozváni tvůrci, aby svůj snímek divákům přiblížili. Dotazy nebyly povrchní, ale erudované, a díky tomu bylo publikum mnohem více vtaženo do hry a celé to mělo šťávu. Hatala s Novákovou navíc byli i skvělými a zábavnými moderátory, kteří umí kultivovaně vystupovat a umějí se velmi kultivovaně i vyjadřovat, aniž by za každým druhým slovem museli z úst vyluzovat “éééé”.
A také jsou výbornými organizátory. Vše klapalo přesně a na čas. Od registrace do soutěže až do finálního rozloučení. Dokonce se ukázalo, že po druhé promítací skupině není problém během půl hodiny sečíst cca 150 hlasovacích lístků od diváků a vítěze ceny publika vyhlásit rovnou při ceremoniálu. Tím se dostala cena diváků na stejnou úroveň jako ceny jiné – a to si právem zaslouží. Protože hlasy diváků nejsou nijak podřadné – publikum je pro filmaře to nejdůležitější, co má. Pro srovnání: tohle se v Praze nikdy nestalo, letos trvalo sečtení hlasů publika dokonce pět dní a vyhlášení proběhlo na okraji zájmu jen na Facebooku…
Navíc chválíme i to, že hlasovací lístek byl přímo na vstupence. To zamezuje spekulacím, kolik si kdo v sále nabere lístků, a výsledky jsou tak transparentní. Po skončení vyhlašování se v kině uskutečnila debata s jedním ze členů poroty. Filmaři tak mohli zjistit, jak filmoví odborníci jejich dílo vnímali, co se jim na něm líbilo a co se dalo udělat jinak, lépe. Skvělý nápad.
Zkrátka: Bratislava se povedla. Ďakujeme veľmi pekne divákom, ďakujeme organizátorom a nabudúci rok do videnia!
