Dekonstrukce 48 hodin

Celá osmačtyřicetihodinová operace začala v pátek po půl sedmé v pražském klubu Chapeau Rouge, kde soutěž odstartovala losováním žánrů. My jsme šli na řadu mezi prvními a vytáhli jsme si horor. Na závěr se všichni dozvěděli společné povinné prvky: že ve filmu musí zaznít věta „Říkali mi kapitán.“, objevit se rekvizita „prsten“ a jedna z postav musí být personální stylistka Daniela Černá.

Následoval přesun na kreativní večer, kde jsme po malém občerstvení dali dohromady scénář – usnesli jsme se, že na vylosovaný žánr půjdeme netradičně – a rozdělili si role. Okolo 23:30 se všichni rozešli domů, práce ale nekončily. Štěpán v noci připravoval mj. storyboard, Katka se Šárkou vařily gulášový základ pro scénu v restaurační zahrádce. Spát se šlo velmi pozdě, režisér neusnul vůbec…

V sobotních 8:00 už byl třináctičlenný tým Aquarius Pictures na place a po hodině a čtvrt příprav techniky v pankráckém Parku Družby padla první klapka. Jako první přišla na pořad scéna nápadníka Lubora „Bliče“, jejíž závěr lehce zkomplikovala příprava mítinku jisté politické strany: nafukování dětského hradu totiž dělalo hrozný kravál. V poledne se zhruba o dvě stě metrů dál pokračovalo natáčením scény hlavní hrdinky Daniely, čekající v parku na příchod Otakara z Facebooku, cca ve 14:00 přišla na řadu lavičková scéna baliče Milana „Kapitána“ – opět ve stejném parku. Pak následoval přesun do metra a mezi stanicemi Háje–Roztyly jsme stočili Kapitánův příchod na scénu.

Pokračovalo se návratem domů a dvěma záběry představení Lubora, to už poprchávalo. Po krátkém odpočinku jsme po šesté šli natáčet scénu ve sklepě. Hotovo bylo okolo půl osmé a pak začaly postprodukční práce: výběr záběrů, které použijeme. Ve 22:50 natáčení pokračovalo scénou s Michalem „Čichačem“, jehož představitel si mezitím odskočil do Edenu na fotbalové derby „S“. Poslední klapka padla před půlnocí a pak už byl v hlavní roli počítač.

Nad ránem byl hotový sestřih obrazu a následovala příprava hudby. Vinou mírných technických komplikací se vše protáhlo, ale okolo půl druhé měl film svou kompletní hudebně-ruchovou stopu. Následovalo už jen načtení hlasu vypravěče a přidání závěrečných titulků. V 17:03 byla finální verze vypálena na disk a následovala projekce pro členy štábu. Dílo jsme odevzdali v Chapeau Rouge těsně před půl sedmou.

PS1: Režisér Štěpán nespal 64 hodin v kuse: od pátečních 8:00 do nedělních 23:00…
PS2: Záběry z filmu se objevily v pořadu Stream.cz Fenomén o seznamování – ke zhlédnutí zde.