DEKONSTRUKCE 48 HODIN

Stejně jako v roce 2012 začala soutěž v baru – tentokrát jím byl podnik Belushi’s poblíž Karlova náměstí. Právě tam jsme si nejdřív vylosovali žánr – komedie nám udělala docela radost – a zároveň jsme se dozvěděli, že ve filmu musí být postava futuristy Jana Oraculara či Barbory Oracularové, objevit se rekvizita brambora a zaznít věta “Probuď v sobě Fénixe”. Zatímco vloni přišlo zadání od mezinárodních producentů, letos věta propagovala pivo jednoho ze sponzorů.

Na výrobě se podílel sedmičlenný tým. Po zahájení jsme se i s kartonem piva, jež jsme nafasovali, přesunuli domů a začali jsme přípravu scénáře, která vyvrcholila před půlnocí. Oproti loňsku jsme se z pátku na sobotu všichni vyspali, režisér ulehnul těsně před třetí ranní.

V osm ráno jsme se pak sešli a začalo se točit. Přestože počasí vyšlo znamenitě, většinu filmu jsme tentokrát natáčeli v interiérech. Začali jsme prostřední částí filmu, kdy Jan přichází s pugétem růží k bytu své vyvolené Jany, protože Martin Mudr, který hrál Janina přítele,  musel před půl druhou odběhnout na Žižkov komentovat pohárový fotbal.

Zatímco jedna část štábu uklízela na chodbě spoušť po “válce růží”, druhá vyrazila do nákupního centra Arkády zakoupit další pugét a sehnat i bílé slipy (trochu úzkoprofilové zboží). Po rychlém obědě jsme vyrazili ven natočit závěr filmu: rozsekaného Honzíka Oraculara, kterak mudruje o ženách, a flashbacky jeho dřívějších “vyvolených”. Zpět jsme byli po páté hodině a do půl deváté jsme pak točili úvodní, slipovou scénu.

Po krátké pauze usedl Štěpán Etrych do střižny a a po čtvrté hodině ranní už existoval hrubý sestřih snímku. Následovala příprava ruchové stopy a nasazení nahraných dialogů. V osm se opět sešel kompletní tým, posoudili jsme první verzi střihu a na několika místech jsme se rozhodli film zkrátit. Zatímco postprodukční práce na počítači pokračovaly úpravou střihu a barev, přípravou úvodních a závěrečných titulků a hudby, pod taktovkou Vaška Jindřicha se začal rodit vnitřní hlas hlavního hrdiny.

V půl druhé byl film po stránce dialogů a ruchů kompletní, zbývalo už jen dodělat hudbu. První verze snímku se dorenderovala v 16:06, takže po jeho zhlédnutí ještě zbyl čas na drobné závěrečné úpravy. V 18:25 už byly vypáleny dva disky, které jsme odvezli na odevzdávací místo v Belushi’s baru u Karlova náměstí. Odevzdali jsme jako jedni z prvních v 18:56, tedy 34 minut před termínem.